Jediný sériový letoun, který se vyráběl pod značkou Škoda byla stíhačka Škoda D-1. Šlo o licenční výrobu typu francouzké továrny Devoitine D-21C1. K dohodě o výrobě došlo roku 1925, ale náročnost zvládnutí nové technologie vedla ke zdržení a sériové stroje (celkem 26 strojů) byly armádě dodány až během let 1928/29, kdy byl stroj již překonán typy české konstrukce.
Stroje byly zařazeny krátce ke stíhacím jednotkám 4. Leteckého pluku, v letech 1931 až 1932 sloužily v leteckém učilišti v Prostějově a posléze pět z nich bylo převzato vznikajícími četnickými leteckými hlídkami. V roce 1937 byly dvě četnické škodovky vráceny vojákŴm, aby pak v roce 1939 byly vşechny definitivně zruşeny.
Výrobky továrny Škoda měly místo původního motoru HS 12Gb domácí obdobu motorů HS 50 označenou Škoda L, které byly poněkud větší a proto měli se letounu od originálu lišily i kapotáží. Oproti francouzkému vzoru byla omezena i výzbroj na dva synchronizované kulomety (místo čtyř u francouzského originálu).
Jednomístný, jednomotorový, vzpěrový hornoplošník. Kovová kostra trupu potažena duralovými plechy. Kovová kostra křídla a ocasních ploch potažena plátnem. Některé stroje dostaly vzpěru vodorovného stabilizátoru, jiné ne. To je další zvláštností tohoto typu. Řadový motor, poháněl dvoulistou, kovovou vrtuli tvořenou zkrouceným plochým listem plechu, která byla u některých strojŴ nahrazena dřevěnou vrtulí. Podvozek pevný s ostruhou.
| Rozpětí | 12,24 m - ft in |
| Délka | 7,64 m - ft in |
| Výška | - |
| Nosná plocha | 24,80 m2 |
| Hmotnost prázdná | 1090 kg |
| Vzletová | - |
| Rychlost max. | 270 km/h - 146 kts |
| Stoupavost | 10,0 m/s |
| Dostup | 9000 m / ft |
| Dolet | 360 km |
| Motor | Škoda L - 330 kW |
| Výzbroj | 2x Vickers ráže 7,7mm |