Poslední předválečná konstrukce Aloise Šmolíka v Letovu byla předvedena jako model na národní letecké výstavě v roce 1937. Byl jím pozorovací a lehký bombardovací letoun Š-50. O rok později byl zalétán prototyp.
Letové vlastnosti byly dobré přesto, že u prototypu byly použity slabé motory a pevný podvozek.Pro sériově vyráběné stroje se počítalo s motory silnějšími a se zatahovacím podvozkem. Tento postup byl ostatně použit i u dalších prototypů, jako byla Avia B-35 nebo Praga E-51 (ta vycházela ze stejných specifikací MNO jako Š-50)
Tak jako další československé prototypy byl i Š-50 testován německou Luftwaffe. Dokonce se dostal na mezinárodní leteckou výstavu v Bruselu, kde byl vystaven jako výrobek protektorátu B&M. Při zkouškách byl letoun poškozen a skončil sešrotován.
Konstrukce křidel a ocasních ploch byla kovová, s plátěným potahem. Trup tvořila duralová skořepina. Hvězdicové motory Avia poháněly dvoulisté kovové vrtule. Podvozek pevný s ostruhou.
Výzbroj tvořily tři kulomety umístěné před pilotem, ve střelecké věži a ve střelišti pod trupem.
| Rozpětí | 17,30 m - ft inch |
| Délka | 12,60 m - ft in |
| Výška | m |
| Nosná plocha | 43,00 m2 |
| Hmotnost prázdná | 2475 kg |
| Vzletová | kg |
| Rychlost max./cestovní | 305 km/h- kts / km/h- kts |
| Stoupavost | 5,2 m/s |
| Dostup | 6200 m - ft |
| Dolet | 1300 km |
| Motor | Avia Rk 309 kW / 420 k |
| Výzbroj | 1x pevný vz. 30 ráže 7,92 mm, 2x pohyblivý vz. 30 ráže 7,92 mm, 600 kg pum |