Poslední z vývojové řady jednoplošníků konstruktérů Beneše a Hajna přímo vycházející z typu Bh-9, od kterého není tvarově k rozeznání.
Armádou používaný jako kurýrmí a školní s řízením pouze v zadní pilotním prostoru.
Přes své výborné vlastnosti se Avie s citlivým řízením, ukázaly nebezpečné nezkušeným pilotům, zvyklým na neohrabané Hansa-Brandenburg a mezi zářím 1924 a červnem 1926 byla jakákoliv akrobacie na jednoplošnících Avia zakázána.
Proslavil se v leteckých závodech turistických letounů a roku 1926 obhajoval Dr.Zdeněk Lhota trofej nejslavnější soutěže Coppa d'Italia. Den před startem však havaroval při vybírání střemhlavého letu, na který letoun nebyl stavěn, a spolu s mechanikem Volejníkem zahynuli. Trofej pak vyhrála další československá posádka Bican-Kinský.
Dvoumístný vzpěrový dolnoplošník s dřevěnou kostrou křídel a ocasních ploch, které byly potaženy plátnem a z části překližkou. Trup potažen opět překližkou. Letoun měl pevný podvozek s ostruhou.
| Rozpětí | 9,72 m - 31 ft 11,86 in |
| Délka | 6,54 m - 21 ft 18 in |
| Výška | 2,53 m - 8 ft 3,6 in |
| Nosná plocha | 13,60 m2 146 ft2 56 inch2 |
| Hmotnost prázdná | 322 kg - 3726 lb |
| Vzletová | 567-579 kg - 1250 - 1276 lb |
| Rychlost max. | 150 km/h - 80 kts |
| Stoupavost | 12 min to 2000 m |
| Dostup | 4000 m / 13125 ft |
| Dolet | 450 km / 280 mi |
| Motor | Walter NY 44 kW/60 k |
| Výzbroj | bez výzbroje |