Typ vznikl na základě soutěže vypsané MNO v roce 1932 jako náhrada za zastaralé Letouny Letov Š-16 a Aero A-11. Aero A-100 vzešel ze soutěže jako vítěz neboť konkurenční letoun Praga E-36 nebyla připraven včas. Letoun měl na svou dobu slušnou rychlost a poměrně čisté aerodynamické tvary. Jeho koncepce však velmi brzy zastarala.
Prototyp tohoto zvědného letounu byl zalétán v květnu 1933 a zkoušky probíhaly až do října 1933. Prototyp prošel řadou rekonstrukcí, protože se při vojenských zkouškách objevili potíže s vibracemi ocasních ploch a po zabudování vojenského vybavení se celkově zhoršily letové vlastnosti. První serie 11 letounů byla dodána v létě 1934 a poté následovala 2. série 33 kusů, která byla vojenským letectvem přebrána v zimě a na jaře1935.
Stroj byl používán hlavně u zvědných letek (61. až 66.) pro zpravodajské účely (při 7/10 výkonu motoru vydržel ve vzduchu až 5 hodin) a jako lehký bombardér u bombardovacích letek č. 71., 72., 74. Stroj sloužil vcelku spolehlivě a letci si jej oblíbili pro snadnou pilotážž.
Ještě v době mobilizace byly tyto již zastaralé stroje používány jako zpravodajské a několik kusů létalo s dvojitým řízením v letecké škole v Prostějově.
Z letounu A-100 byly vyvinuty montáží různých motorů a dalšími úpravami typy A-101 a Ab-101. Ty byly později prodány republikánskému Španělsku.
Dvoumístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník. Kovová kostra trupu a ocasních ploch potažena plátnem (kromě krycích plechů na přídi). Křídla měla konstrukci dřevěnou a též byla potažena plátnem. Řadový motor poháněl dvoulistou, dřevěnou vrtuli. Podvozek pevný s ostruhou.
| Rozpětí | 14,7 m - 48 ft 2.7 in |
| Délka | 10,6 m - 34 ft 9.3 in | Výška | - |
| Nosná plocha | - |
| Hmotnost prázdná | 2040 kg |
| Vzletová | - |
| Rychlost max. | 270 km/h - 146 kts |
| Stoupavost | - |
| Dostup | 6500 m / 21300 ft |
| Dolet | 880 km / 547 mi |
| Motor | Avia Vr-36 kW/650 k |
| Výzbroj | 2x vz. 30 ráže 7,92 mm 2x Su-31 ráže 7,92 mm |